Už na začátku je potřeba říci, že rychlostní schopnosti jsou z velké míry dány dědičností. Záleží totiž hlavně na počtu rychlých vláken ve svalech, jeichž
počet lze tréninkem navýšit jen velmi omezeně a také na nervosvalové souhře.
Rychlost je mix dvou věcí. 1) délky kroku 2) krokové frekvence.
Délka kroku závisí na odrazové síle ( výbušné ) a pro tu je zase velkým předpokladem síla maximální.
Jde ovšem o to, že sprinter nemusí být nabušená korba, aby mu to běhalo, protože při velkém objemu svalů se mění úhly jak se svaly ovlivňují, což vás zase může spomalit.
Ideální je zřejmě získat co největší síly, při co nejmenším nárůstu svalové hmoty. Při cyklickém pohybu vpřed (sprintu) je ovšem síla využita jen z určité části, proto že kontakt s povrchem je velice rychlý ( 0,08 - 0,10s ) ,tudíž stoupá význam rychlé explozivní síly a plyometrického posilování.
Kroková frekvence je závislá na schopnosti koordinovat vlastní pohyby, tak aby ve vasoké rychlosti nebyly trhané a aby člověk zládnul ideálně při zachování stejné délky kroku více kroků za stejný časový úsek. Nalezení ideálního poměru ( délka kroku X frekvence ) je otázkou času a vývoje a spolu s technikou na něm já osobně stále pracuji. Dále frekvence závisí na schopnosti svalu rychle se stáhnout a uvolnit (relaxace je vždy o trochu pomalejší než stah). Vědomé udržení frekvence vyžaduje maximální volní úsilí a koncentraci.
TRÉNINKOVÉ PROSTŘEDKY
Intenzita cvičení: maximální nebo submaximální. Pro akceleraci se používají starty z různých poloh, padavé starty, nízké starty atd.
Pro maximální rychlost letmé úseky např. ( 30m letmo s náběhem 20m ) nebo běh po nakloněné rovině (dokopce, skopce), běh se zátěží, běh proti větru, běh na urychlovači, atd.
Trénink by měl být v tomhle směru o nejpestřejší, což se mě osobně moc dodržovat nedaří, především aby nedošlo k vytvoření rychlostní bariéry.
Počet opakování je asi 10 - 15 ale v tomto směru je tu ještě významné omezení, že je potřeba trénink ukončit při poklesu rychlosti. To znamená, že jakmile už je člověk unavený a rychlost při stejném max. úsilí klesá, tak je čas trénink ukončit. V tom jsem asi já osobně dělal v poslední době docela chybu, že jsem běhal max. rychlost velmi málo v malém oběmu.(přesto by neměl objem km naběhaný ch v max. rychlosti za rok přesáhnout 15% celkového oběmu) Intervaly mezi úseky jsou minimálně dvě min., mezi sériemi víc, aby došo k opětovné resyntéze kreatinfosfátu ce svalech a další úsek mohl být proveden ve stejné kvalitě.
Na závěr chci napsat, že tohle je pouhý laický článek, že v něm mohou být chyby a hlavně, že nejsem trenér, takže údaje berte spíš orintačně a pro poznání sprintů vám doporučuji koupit si knížku "Běhy na krátké tratě" od nkl. Olympia. Tam byste měli najít všechno. Je ale pravda, že pro každého je trénink jiný a nedá se říct, že pro všechny bude fungovat stejný systém. Říká se, že trénink je svým způsobem umění a tom tedy věřím. ˇUdaje v literatuře se dost často rozchází opradvu hodně ( každý cituje z několika různých studií ) a myslím si, že je důležité trénovat zároveň i podle vlastních pocitů